Výkonnost textilních požárních uzávěrů – rolet

Fungování vertikálně se uzavírajícího textilního požárního uzávěru (myšleno jeho standardní provedení) je srovnatelné s obvyklými roletami. Konstrukce je rozdělena do základních konstrukčních sestav: kastlík, boční vodící lišty a textilní povrch včetně ukončovacích lišt. V kastlíku, který je zhotoven z ocelového plechu, se nachází otočná trubka s vnitřním pohonem (trubkovým motorem). Schránka kastlíku slouží k uložení role, na které je uložena a srolována tkanina. V závislosti na velikosti systému je vinutí pevné případně plovoucí.

V závislosti na konstrukci závěsného systému a použití typu tkaniny jsou naše textilní požární uzávěry podle evropského klasifikování v souladu s DIN EN 13501-2 [3] – výkonnostní kritéria E (uzavření prostoru), I (izolace) nebo W (limitace průniku záření). Obdobně odpovídají tyto systémy jejich klasifikačním vlastnostem v rámci požární odolnosti a požadavkům stavebního dozoru (nehořlavé, vysoce nehořlavé, atd.).

V případě požáru se tkanina odvine a uzavře prostor ve stěně. Během uzavírání je látka vedena bočními vodícími lištami až k podlaze. Tyto lišty ji pevně drží i při vysokém tlaku tepelné zátěže. Uzavírací prvek na spodním konci tkaniny (ukončovací lišta) vytváří spojení s podlahou. Podmínkou pro provoz jak běžných protipožárních bariér, tak textilních požárních uzávěrů je přívlastek „samouzavírající“. Pro automatické požární textilní uzávěry/ rolety to znamená, že musí být ze zásady vybaveny požárním uzávěrem se schválenou řídící jednotkou. V tomto případě je závěs držen otevřený zdrojem napájení na místě, až do rozpoznání požáru (např. kouřovými nebo teplotními hlásiči), kdy je zaslán požární signalizací signál do řídící jednotky, která iniciuje uzavření požárního uzávěru. O uzavření se stará trubkový motor typu Gravigen, který využívá k řízení rychlosti uzavírání samospád. Všem stranám je známý problém zaklíněných protipožárních dveří, kdy není k dispozici zařízení, které by dveře udržovalo ve stále otevřeném stavu, závory také nepřipadají v úvahu vzhledem k zachování únikové cesty.

Při pohledu na tkaninu silnou pouhý 1 mm je až těžko uvěřitelné, že nesplňuje požární odolnost o nic hůře než masivní uzávěry v podobě dveří nebo vrat. Moderní tkaniny odolají s lehkostí teplotám nad 1000 °C, přičemž je prokázáno, že zůstávají neporušené po dobu několika hodin. Kromě toho takové závěsné systémy s odpovídající tkaninou snižují radiaci cirka o 90 %. Toto je zejména zajímavé pro často diskutované použití textilních systému v únikových cestách.

Výroba těchto high-tech tkanin vyžaduje jak výzkum a vývoj, tak propracovanou techniku tkání, lakování a laminování. Výsledkem moderních výrobních procesů jsou však vysoce odolné povrchy z tkání a kovových či plastových fólií. Závěsy z těchto materiálů dosahují nejen vysoké ohnivzdornosti, ale také eliminují průnik záření (EW-klasifikace).

Enormní výkonnost, vedoucí k eliminaci radiačního záření, hliníkem potažené tkaniny ze skleněných vláken se dá vysvětlit zjednodušeně takto: Při požáru se na opačné straně tkaniny, než se nachází oheň, zřetelně zvyšuje teplota, z velké části díky tepelnému záření, menší podíl na tom má konvekce (šíření tepla prouděním).Integrovaná hliníková krycí vrstva odráží většinu tepelného záření a snižuje přívod tepla do tkaniny na minimum. Krycí vrstva splňuje ještě další funkce. Zabraňuje na straně odvrácené od ohně uvolňování infračerveného tepelného záření. Kromě toho tenoučké silikonové fólie reagují na teplotní působení a spolu s různými materiály tvoří vysoce teplotně odolnou vrstvu. Komplexní struktura tkaniny minimalizuje dodatečně průměrnou vodivost tepla a zároveň zvyšuje tepelnou odolnost. Následkem toho vzniká vysoce účinné izolační působení.

Tato metoda vymezení záření je překonána izolačními závěsnými systémy. Nicméně jejich konstrukce se liší od popsaného standardu, to znamená, že se neskládá pouze ze srolované látky, ale disponuje sofistikovanou vícekomorovou ventilační technikou.

Požární ochrana má fungovat, ale skrytě! I přesto, že konvenční dveře a vrata splňují stále vyšší estetické požadavky, stále ještě existují mezery v tvůrčích konstrukčních řešeních. Obzvláště pro velmi otevřené a transparentní stavební koncepty a místnosti jsou určeny textilní požární uzávěry, jako vysoce flexibilní řešení požární ochrany. Důraz je kladen na tři hlavní aspekty: Uzavření velmi velkých stěnových nebo stropních otvorů, téměř neviditelná vestavba, tak jako maximální tvůrčí svoboda poskytnutá architektům a projektantům. Standardní textilní požární uzávěry/rolety se prezentují, jako velmi variabilní možnost instalace bez toho, aby zasahovaly do konceptu místnosti. Kastlíky, které jsou často velice malé, jsou umístěny buď na stěnu, pod strop nebo zcela do stropních podhledů. Potřebné vodící lišty mohu být namontovány viditelně na stěnu nebo „neviditelně“ do ostění. Takto je možné dosáhnout co možná největšího protipožárního přepažení, bez omezení prostorového konceptu.

Požární uzávěry se kreativně prezentují širokou paletou využití. Největším přínosem zůstává prakticky neviditelná integrace do vizuálně přitažlivé a otevřené architektury. Z technického pohledu jsou podstatnými výhodami nízká hmotnost, tím pádem malé statické zatížení stavební konstrukce, další výhodou jsou malé rozměry kastlíku a impozantní velikost systému. Co se týká certifikátů pro textilní požární uzávěry/rolety, je u nadcházející výrobkové normy EN 16034 očekáváno zjednodušení, a to nejen pro výrobce konstrukčních výrobků požární ochrany.